Termín akce: 1. 9. 2022 - 19:00
Srdečně Vás zveme na dernisáž kolektivní výstavy Otto Plachta a umělců peruánské Amazonie.
"PLANTAS de PUCALLPA", která proběhne ve čtvrtek 1. září 2022 od 19:00.
Výstava vznikla pod záštitou Velvyslanectví Peruánské republiky v Praze ku příležitosti 100 let diplomatických styků mezi ČR a Peru a slavnostní vernisáž za účasti Peruánského velvyslance Néstora Popolizia se bude konala ve středu 13. 7. 2022.
Dalšími vystavujícími jsou vedle Otto Plachta umělci, které spojuje Pucallpa, město v peruánské Amazonii. Jsou jimi Kendrick Dreyfus, Clara Best a především legendární malíř a syn místního šamana Dimas Paredes Armas. Rodákem z Pucallpy je i samotný peruánský velvyslanec, Nestor Popolizio, který výstavu spolu s ambasádou zaštítil.
Město Pucallpa a koncept výstavy
Nápis „Pucallpa.. La puerta de la Selva“ (Pucallpa.. brána džungle) už dávno zmizel z billboardu nad silnicí, která se kdysi vinula do tohoto dřevařského města v centrální peruánské Amazonii z horského průsmyku Boqueron de Padre Abad. Pronikáme posledními svahy And. Skály soutěsky chrli vodopády a dravá řeka se konečně rozlévá do moře deštného pralesa. Poprvé zaznívá, ve vlhkém vedru, tep tlukoucího srdce Matky džungle. Otevírá se Amazonský vesmír, posvátná říše přítomné minulosti, která sahá až k počátku dávnověku. Oceán pod hladinou vědomí.
Nový Svět, astrální exotiky se rozviji v představách až do chvíle, kdy nás vytrhne ze snění řev motorů drancující skutečnosti blížícího se cíle. Vítá nás divoká civilizace na březích řeky Ucayali. Obnažená bestie zisku, vyvrací harmonii. Katastrofa v do očí bijící podobě. Přízraky lidského "pokroku."... hořící tělo i duše přírody.
Pucallpa, město opuštěné duchem, se stalo paradoxně cílem spirituální turistiky. V jeho okolí vyrostly desítky ceremoniálních center, kde, na ostrovech zachovalé přírody, pobývají mladí lidé z celého světa. Jako pacienti v rezervacích se léčí dietami z životních traumat a příznaků nemoci z konzumu.
V posledních letech se tak tajemný Mundo del Ayawaska (svět ayahuascy) nabídl úspěšně k prodeji na světovém trhu. Staří šamani říkají, že jim gringo astrální říší duchovní vědy ukradl. Vznikl neošamamismus se všemi klady i zápory dnešní doby. V tomto procesu proměny se zapomnělo na děti, vyrůstající v amazonském městě, bez praktického kontaktu s přírodou ...co děti, mají si kde hrát?... Energií nové generace je technologie, uchvacující duše domorodců, ztrácejících vztah k přírodě a rostlinám, které kdysi bývaly základem živého společenství v džungli.
Výstava Plantas de Pucallpa představuje výtvarné umělce, které Pucallpa spojuje. Dreyfus se ve svých obrazech inspiruje Amazonií a místními ženami kmene Shipibo, Paredes Armas, Best i Placht užívají rostliny jako inspiraci v jejich legendární kráse, příbězích léčitelů, v užitné, fyzické formě jako barvivo nebo pokrm. Obíhají světem na svém orbitu, aby se vraceli, znovu přitahováni, ke zdroji mocné energie Matky Země v Peru.
Každý z umělců reprezentuje Pucallpu jiným způsobem. Dimas Paredes Armas maluje především rostliny a výjevy z džungle inspirované ayahuascou. Kendrick Dreyfus se věnuje aktům a zobrazuje vedle své manželky Cosshet také ženy amazonského kmene shipibo.
A Clara Best vytváří unikátní koláže ženských těl z otisků amazonských rostlin. Kromě tři zmíněných umělců budou k vidění i 3 nejnovější Plachtova díla.
Vystavující umělci:
DIMAS PAREDES ARMAS
(*17. 1. 1954)
Narodil se ve městě Santa Rosa, Masisea, Ucayali. V současné době žije v Pucallpě.
Ve věku 42 let studoval malbu u maestra Pabla Amaringa, který v Pucallpě založil školu Usko Ayar. Zúčastnil se kolektivních výstav v Limě i v zahraničí, ve Finsku, Singapuru, Kostarice a České republice. Jeho díla jsou v soukromých sbírkách v Itálii, Norsku, Německu, Rakousku, Anglii, Kanadě, Spojených státech, České republice a Japonsku.
Autor o sobě:
Můj otec Laurencio se začal věnovat šamanismu v džungli, když mu bylo devět let a ve čtrnácti letech se stal mistrem ayahuascy. Mluvil čtrnácti různými domorodými dialekty. Od dětství jsem míval zjevení, cítil jsem, co se bude dít. Lidé mi dávali otázky, odpovídal jsem a říkali mi, že jsem moudrý. Malování pro mě bylo jako sen a mnoho obětování.
Mám šest dětí a mnoho přátel na celém světě. Rád se každý den dívám na jezero Ucayali, abych se lépe soustředil, protože mám rád přírodu. Rád pozoruji lidi, zvířata, hmyz, rostliny, mraky... vše, co existuje. Dělá mi velké starosti, když se ničí prales. Potřebujeme změnu, abychom ho zachránili, protože je to naše knihovna a naše ekologická lékárna.
KENDRICK DREYFUS
(*1983)
Malíř, básník, sochař a performer Kendrick Nils Dreyfus Oversluijs (1983) je původem z amazonské Pucallpy, kde také vystudoval Akademii výtvarných umění u profesora Eduarda Meza Sarabia. V současné době žije ve městě Cusco a založil zde spolu se svou manželkou Coshett kulturní klub a galerii s kavárnou Laggart. Probíhá v něm kromě výstav také mnoho koncertů, přednášek, promítání a performancí. Jedná se v oblasti Cusca o velmi významné kulturní epicentrum.
Dreyfus ve svých malbách spojuje abstrakci s realistickými portréty. Jeho častým námětem je lidské tělo a peruánské domorodé ženy. Jeho umění je trochu psychedelické, inspirované džunglí, ale také cirkusem a divadlem nebo jednoduše všemi podobami, které mu na cestě přináší život cestovatele. Věnuje se zároveň poezii, která je pro něj spolu s výtvarným uměním proudem vyjadřujícím vlastní emocionální svobodu. Své básně často zakomponovává přímo do obrazů.
Od roku 2002 měl přes 20 samostatných a kolektivních výstav a získal několik uměleckých ocenění, např. v roce 2006 ocenění prvního místa v regionálním konkurzu města Pucallpa „Hodnoty naší kulturní identity“. Se skupinou umělců z Pucallpy je také součástí kolektivu „Sex Nation“, který ztvárňuje výhradně sexuální tematiku a se kterým uskutečnil mnoho výstav po celém Peru. Dreyfus v Peru vystavoval ve významných galeriích a muzeích, jako např. Casa de la Cultura, muzeum současného umění v Cuscu atd. Kromě Peru vystavoval také v evropských zemích jako např. ve Švýcarsku, Španělsku nebo v České republice, ke které má velmi osobní vztah. Mezi jeho velkou inspiraci patří secesní malíř Alfons Mucha a jeho sběratelem a fanouškem je např. český hudebník Moimir Papalescu, kterého zároveň zbožňuje i sám Kendrick.
CLARA BEST
(*1987)
Vystudovala sociální komunikaci na Národní univerzitě San Marcos (2006–2011) a výtvarné umění na Národní autonomní škole výtvarných umění v Peru (2010–2015). V roce 2015 vystudovala kurátorství současného umění a poté, v roce 2016 muzeografii v Lima Art Museum.
Autorka o sobě:
Můj umělecký přístup je založen na hledání představ o rozmanitosti identit ve společnosti, kde souvisí témata jako kultura, politika, náboženství atd. Prostřednictvím výzkumu, který probíhá mezi výtvarným uměním a dalšími disciplínami, jako je divadlo, historie, antropologie, psychologie a další.
Stejně tak ve svých procesech využívám jako spouštěče vzájemné vztahy, zkušenosti s druhými, možnosti či nemožnosti výměny na různých úrovních mezi členy různých skupin společnosti. Například učení se různým druhům vyšívání s umělci z domorodých populací nebo znalost přírodních barviv domorodých komunit. Moje umění se snaží vytvářet vazby v různých aspektech lidského rozvoje, hledat vazby v kolektivním vědomí a hmotných a nehmotných hranicích mezi lidmi. Proto mě zajímají interkulturní procesy a umění spojené s novými formami vzdělávání.
OTTO PLACHT
(*31. 10. 1962)
Český malíř žijící po většinu roku v peruánské Amazonii na břehu jezera Yarinacocha u města Pucallpa.
V letech 1982–1988 vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze. V průběhu 80.let se věnoval expresionistické malbě a ve své tvorbě se snažil o výtvarné zmapování chaosu a teorie fraktálů. V letech 1990–1993 pak pracoval jako asistent v Ateliéru monumentální tvorby pod vedením Jiřího Načeradského.
V roce 1993 se vypravil do peruánského města Pucallpa a od této doby je jeho tvorba silně ovlivněna ayahuascovými rituály, výtvarným projevem domorodých obyvatel džungle a exotickým prostředím amazonského pralesa. Oženil se také se ženou z peruánského indiánského kmene Šipibó, se kterou má tři děti.
Od 90.let je označován jako malíř džungle, amazonského deštného pralesa a ayahuascy. Pokud by tyto štítky nebyly pravdivé, dalo by se o nich občas uvažovat jako o klišé recenzentů a kritiků umění. Otto Placht však ve své tvorbě skrývá mnohem víc. Je velmi těžké ho popsat jedním slovem nebo ho dát do jedné pohodlné schránky „ismů“. Je to vášnivý individualista, který svou cestu sleduje již od dob studia. Na jeho životní příběh lze pohlížet z mnoha úhlů. Nejběžnější interpretací je ta, která poukazuje na románové rysy jeho příběhu a vrací k životu stále přítomný romantický a kulturní mýtus umělce prchajícího z civilizovaného světa za náručí panenské přírody. Mýtus o útěku do nejistoty splývá s překvapením, dobrodružstvím a zkušenostmi. Je v rovině osobní reflexe nebo v širším smyslu v rovině setkání s jiným prostředím a kulturou.
